Suvrra čoavji/stuhčančoavji

Dávdamearkkat

Suvrra čoavji (stuhčančoavji) bohccuin lea čadnon biebmamii. Dábálaš dávdamearkkat leat boruhisvuohta, goiku, ja šlieddan. Čoavjekontrakšuvnnat geahppánit dahje bissánit áibbas ja čoavji sáhttá baggat. Sáhttet muhtumin gullot stuhčanjienat čoavjjis go boazu lihkada danne go čoavjji sisdoallu lea njárbat (Govva 1). Namma stuhčančoavji vuolgá das. Dávjá sáhttá boazu oažžut luhčadávdda. Man vearrái suvrra čoavji (stuhčančoavji) lea rievddada, ja dávdamearkkat leat danne molsašuddit, muhto vigiin sáhttá jápmit duođalaš dáhpáhusain.

Bilde 1 (Josefsen).JPG — Govva 1. Suvrra čoavji (stuhčančoavji) mas lea njárbes čoavjesisdoallu (Govva: T. Josefsen).

Jus obdusere bohcco oaidná njárbes čoavjesisdoalu (Govva 1), muhto muhtumin sáhttá sisdoallu maiddái leat suohkadeabbo (Govva 2). Das lea dávjá hirbmat suvrra hádja. Čoavjeepitela, dat rámšo geardi čoavjji siste, luovvana jođánit jápmán bohccuin, muhto go sisdoallu lea suvrris darvána dat dávjá čoavjeseaidnái. Jus mihtida pH čoavjjis čájeha dat 4-5 (Bilde 3) mii lea unnit go dábálaš (pH 6-7).

Bilde 2 (Josefsen).JPG — Govva 2. Suvrra čoavji suohkadet čoavjesisdoaluin ja fuođarbázahusaiguin (Govva: T. Josefsen).

Bilde 3 (Josefsen).JPG — Govva 3. Čoavjesisdoalu pH mihtideapmi čájeha pH 4-5. Dat lea unnit go dábálaš pH (6-7) (Govva: T. Josefsen).

Sáhttet leat hástalusat maŋŋil, nugo hávit mat šaddet čoavjái bakteria- dahje guopparinfekšuvnnat (Govva 4), dahje čoavji mii lea gássain devdon/baggan čoavji. Bohccuin mat juo leat guoirasat sáhttá boruhisvuohta mii čuovvu suvrra čoavjji, mielddisbuktit ahte boazu nealgu jámas ovdal go čoavji fas boahtá johtui.

Bilde 4 (Rockstrøm).jpg — Gova 4. Bakteriainfekšuvdna čoavjeseainnis (Govva: U. Rockström).

Sivat

Dávda čuožžila danne go čoavjji sisdoallu šaddá beare suvrris. Dát dáhpáhuvvá go borrá beare olu karbohydráhtaid mat leat álkit suolbmudit, ovdamearkka dihte láibbi dahje fuođđariid, dahje lasihuvvo beare johtilit. Dalle rievdá čoavjeflora. Bahámusat sáhttá loahppa leat čoavjeflora mas leat eanas mielkesuvrebakteriat ja pH sáhttá šaddat 4-5. Dilli šaddá dalle heaggaváralaš danne go suvri čoavjjis sáhttá dahkat ahte varra šaddá suvrris. Dasa lassin gessojuvvo golggus gorudis čoavjái, mii mielddisbuktá ahte boazu goiká.

Iskkusváldin

Diagnosa mearriduvvo duogášdieđuid ja symptomaid vuođul. Jápmán bohccuid obduseren sáhttá maiddái addit deaŧalaš dieđuid.

Dikšun

Berre dakka viđe heaitit addimis šibitjáffuid ja diktit dušše jeahkála ja buori roavvafuođđara leat olámuttus bohccui. Jeagil ja buorre roavvafuođar váikkuha čolgabuvttadeapmái ja dat bajida pH čoavjjis. Suvrra čoavjji dikšun sáhttá leat váttis ja duođalaš dáhpáhusain jápmá boazu dávjá loahpas, muhto geahppaset dáhpáhusain sáhttet fas dearvvašmuvvat moatti beaivvis. Lea deaŧalaš álgit hui várrogasat fuođđariin fas bohccuide main lea leamaš suvrra čoavji.

Eastadeapmi

Hárjet njozet ođđa fuođđariidda ja várut ahte buot bohccot borret dan ođđa fuođđara go leat hárjeheame. Várra fáhtehallat suvrra čoavjái unnu jus boazu guohtu dahje bibmojuvvo jeahkáliin dahje buriin roavvafuođđariin lassin šibitjáffuin. Biebman roavvafuođđariin, atte dan ovdal šibitjáffuin vai ráhkadišgoahtá čolgga. Fuomáš ahte jus guohtuma/roavvafuođđara hivvodat unnu de šaddá stuorát oassi šibitjáffu, ja dát sáhttá maiddái addit suvrra čoavjji.

Eanet dieđut

Eanet dieđut suvrra čoavjji birra bohccuin gávdnojit raporttas Bohccuid biebman – ja biebmamii guoski dávddat dahje Svenska Samernas Riksförbund (Ruoŧa sámiid riikkasearvvi) neahttasiiddus.

Jus dus leat gažaldagat suvrra čoavjji (stuhčančoavjji) birra dahje eará vigiid birra mat bohccuin leat, de sáhtát Boazodearvvašvuođabálvalusa telefovdnanummarii 48 50 70 06 dahje e-bostii: post@reinhelsetjenesten.no váldit oktavuođa.